Samotná výstavba nizkoenergetického pasivního domu spočívá již ve vhodném výběru pozemku. Každý pasivní dům by měl být ideálně projektován s ohledem na jeho umístění. Při samotném projektování je zapotřebí brát v potaz nejen klimatické podmínky v daném místě ale například i možnost ideálního umístění solárních panelů na nezastíněnou stranu pozemku. Solární energie u právně provedeného pasivního domu je schopna zabezpečit až padesát procent energetické spotřeby stavby.

První a základní podmínkou úspěšného budování nízkoenergetického bydlení je jeho tepelná izolace. Pokud u standardní výstavby můžeme hovořit o dostatečné tepelné izolaci polystyrénem o šířce šesti centimetrů, u pasivního domu je zapotřebí izolace pětinásobně silnější. Vybudování izolace pasivního domu nespočívá pouze v opláštění obvodového zdiva, ale je zapotřebí aplikovat tepelný izolant i v místech styku zdí s podkladovou deskou, zateplení střechy či provedení tepelně izolačního opláštění jednotlivých pater vícepodlažní pasivní stavby. Stejně jako u klasických staveb je zapotřebí kvalitní izolace v místech vzniku tepelných mostů.

Dalším neméně důležitým prvkem konstrukce pasivního domu je použití superizolačních oken a jejich správná aplikace při které jsou přes okenní rámy přetaženy vrstvy extrudovaného polystyrénu čímž je zabráněno únikům tepla z krizových oblastí styku okenních rámu se zdí. Systém větrání pasivních staveb je rovněž jeden ze stěžejních bodů jejich úspěšné výstavby. Jelikož jsou pasivní domy stavěné jako stavby s minimální prodyšností, je třeba zabezpečit kvalitní odvětrávání. Toto odvětrávání je standardně řešeno dvěma větracími soustavami z nichž jedna zabezpečuje přívod čerstvého vzduchu do budovy a druhá odvádí znečištěný vzduch ven z budovy. Rekuperační větrání má mnoho výhod mezi které patří přívod čerstvého vzduch do všech místností rovnoměrně bez nutnosti otvírání oken, snižuje výskyt alergenů v budově a chrání stavbu před vznikem plísní které vznikají právě v důsledku špatné cirkulace vzduchu v budovách.

Samotná výstavba hrubé stavby pasivního domu by měla být prováděna s cihlobetonu která je prováděna jako monolit přímo v místě stavby. Tato konstrukce pak zabezpečuje mnohem vyšší tepelnou setrvačnost což v praxi znamená prodloužení doby takzvaného chladnutí zdí což je velmi důležitý faktor pro tepelné klima uvnitř stavby. Pro minimalizaci výdajů za energie je při vybavování pasivních nízkoenergetických domů vhodné vybavit je spotřebiči nejnižších energetických náročností typu

A abychom minimalizovali spotřebu energie na minimální možnou míru. samozřejmostí by měl být kombinovaný ohřev vody ze solárních panelů který je schopen na ohřevu ušetřit až padesát procent výdajů. Výstavbou pasivních domů se v současné době zabývá stále více společností a jejich počet bude i nadále růst stejně jako roste poptávka po domech které dokáží ušetřit svým majitelům výdaje na jejich provoz a zajistit maximální možné pohodlí při užívání těchto staveb.